záhlaví

TARTAREAN DESIRE WEBZINE - 2006


Rozhovor s Attilou z Mayhem udělala při osobním setkání 15. dubna 2006 Audrey Dujardin.

Při jednom z prvních metalových festivalů v roce v půli dubna, Metal Therapy Festu na severu Francie poblíž Lucemburska, jsme tu noc shlédli pár legendárních kapel: Mayhem, Amorphis, Hypocrisy, Moonspell... 5 let po mém posledním interview s Mayhem jsem zde vyzpovídala nového frontmana Attilu. Byl extrémně dobře naladěný, s úžasným úsměvem a hezkým maďarským přízvukem. Měla jsem na rozhovor půl hodiny, takže jsme se snažili projít co nejvíce témat. Mluvili jsme o historii Mayhem, o Attilově účasti v norské epic-black metalové kapele Keep of Kalessin, o zákazu vystoupení Impaled Nazarene na festivalu, o hlasové technice a více.


Ahoj, jak se máš?

Dobře, díky. Tak nějak jsem přežil minulou noční party... Ale jsem rád, že tady jsem, zdá se mi, že je to dobrý festival. Líbí se mi tohle místo. Včera jsem tady byl...


Každý ví, že Mayhem jsou v současnosti považovaní za jednu z původních black metalových kapel. Více či méně jste utvářeli tento žánr… Zajímalo by mě, které stránky Mayhem, podle tvého názoru, ovlivnily dnešní metalovou scénu?

Myslím, že hlavní věc, která by měla mít vliv, je samotná hudba. Myslím, že naše hudba je svým způsobem poněkud záhadná… Je to téměř magie… Vytváříš ty správné vibrace a správné písně a hudbu, to funguje. Ovlivňuje mysl lidí a přitahuje jejich pozornost. Takže to je podle mě to hlavní. Taky je tady kapela. Když dáš dohromady naše alba… Je to něco co někam směřuje. Vždycky to bylo něco...


Avantgardního?

Ano. A svým způsobem vyspělého. Už je to 20 let, za tu dobu se stalo mnoho věcí a kapela pořád funguje, a to je také logicky důvod, proč lidé kapele důvěřují. Vidí, že to neděláme pro srandu, když to trvá už 20 let, takže... tak je to správně. Ale existují i vedlejší události, které samozřejmě udělaly kapele velmi dobrou reklamu. Ale některé věci se staly když jsme byli ještě mladí, velmi opilí... Je to sice historie, ale dost důležitá na to, abychom se dostali do podvědomí, začali přitahovat pozornost a měli vliv... Ale můj názor je, že na prvním místě je samotná hudba.


Kdybys měl teď projít hlavní mezníky v dosavadní kariéře Mayhem, které bys vybral?

V první řadě samozřejmě "Deathcrush" album. Je to pochopitelné, že jsem vybral „Deathcrush", samozřejmě bych ale mohl jmenovat všechna alba, protože všechna byla důležitá v době, kdy vycházela... Pak je samozřejmě také milníkem znovuobnovení kapely po tom, co se staly ty zasrané věci (smrt Euronyma). A "De Mysteriis" album a všechno, co s tím souvisí... Pro mě bylo velmi velmi důležité vystoupení v Miláně v roce 1998, protože tehdy jsem poprvé viděl kapelu při jejím znovuobnovení, v nové formě a tu noc jsem s nimi vystupoval. Takže to bylo velmi důležité. Bylo to nějaké dobré znamení, protože už tehdy bylo něco ve vzduchu, co mohl každý vidět. A bezpochyby, "Grand Declaration" bylo velmi důležité, umožnilo nám dostat se za hranice všech očekávání a to je, myslím, pro kapelu jako je Mayhem velmi náročné. Najednou máš pocit, že musíš někam pokročit, že musíš říct "Fuck everything". "Fuck everything" je to, co si ostatní lidé myslí a co chtějí slyšet. Myslím, že většina kapel k tomuto postoji dříve či později musí dospět. Porušit to, co je nalajnované a přijít s něčím novým, ukázat, že "nic nerespektujeme, nic nás nezajímá", tento postoj musí být při takovém druhu umění plně respektován, na nic jiného se neohlížíme. Samozřejmě nesmíš očekávat, že lidé pochopí všechno, co se týká takové hudby, lidé mohou být více či méně omezení. Nemusejí to pochopit. Navíc mnoho lidí se cítí být uraženo. Myslím, že Mayhem tyto okolnosti při "Grand Declaration of War" překonali a tak teď máme větší volnost. Je dobře, že jsme porušili tahle pravidla.


Průkopníci!

Jo! A taky doufám, že milník je i to, že jsem zpátky v kapele.


Čekala jsem, až to řekneš! Když se podíváš zpátky do minulosti kapely a vezmeš v potaz všechny události, co bys změnil?

Poprvé jsem byl v kapele v roce 1993, nedoufal jsem, že z toho bude něco vážného, vždyť víš... Pořád se něco sralo. Ale už jsem pochopil, že v kapele si musíš najít rovnováhu. Kapela se stávala lepší, hráči se zlepšovali, takže větší umělci s lepšími nápady, proto je velmi těžké udržet nějakou rovnováhu. Protože více talentu znamená, že více jedinců chce realizovat svoje vlastní nápady, takže tomu se musí všechno přizpůsobit. Je to dost nesnadné. Kdybych to mohl vrátit, tomuhle bych věnoval o trochu víc pozornosti. Co jiného bych ještě změnil... Když se to všechno semlelo, možná jsem se měl vrátit zpátky do Norska.


Před několika měsíci Keep of Kalessin byli na turné ve Francii spolu s Exodus a Hypocrisy. Sešli jsme se s nimi a je pár věcí, které by mě zajímaly. Můžeš mi, prosím, říct příběh, který byl v pozadí při vzniku kapely?

Začalo to, když jsem v roce 1999 nebo tak nějak potkal Kjetila (Frost), už dříve jsem s ním mluvil a padlo při tom, že bychom společně měli něco vytvořit. Byl jsem na koncertě Satyricon ve Vídni a tam jsem potkal Frosta, měl zlomenou nohu, vzpomínám si, že hrál se zlomenou nohou, což bylo něco šíleného, a já jsem byl řádně opilý, tak tam jsme o tom poprvé mluvili. Arnt mi poslal pár e-mailů, všechno to začalo při tom koncertě ve Vídni. Říkal, že chce znovu obnovit jeho starou kapelu, ale původní obsazení se rozpadlo, takže chce pracovat na nových věcech s novým lidmi. Dohodli jsme se, že se dáme dohromady a budeme pracovat pod jménem Keep of Kalessin a uvidíme, jestli uděláme nové EP a písně a tak...

Myslel jsem, že to zapadá do mých plánů, chtěl jsem hrát skutečně heavy věci. Víš, s Aborym to bylo dobré, ale měli jsme bicí automat, a to je trochu rozdíl. Chtěl jsem dělat opravdu drsné heavy věci, tak jsme se sešli a docela rychle nahráli tohle album. Neměli jsme žádnou velkou produkci, ale líbilo se mi to, byl to jakýsi underground. Ale to hlavní bylo, že v té době jsme byli opravdu dobrá formace, měli jsme několik koncertů, a to byl další krok. Na začátku jsme nemluvili o koncertování a samozřejmě jsme potřebovali nějaké kvalitní lidi pro živé hraní, pak teprve to všechno mohlo být úspěšné. Přitahovali jsme pozornost a zájem, tak se Arnt rozhodl pokračovat. Ale problém byl, že Kjetil měl 1349 a Satyricon, Arnt měl Satyricon, já Aborym a navíc v té době mě požádali, abych se vrátil k Mayhem, takže bylo načase rozhodnout se. A protože Kjetil řekl ne, musel jsem také říct ne, řekl jsem "chlape, je dobrý, že jsi to obnovil, tak na to zbytečně netlač..." Ale myslím, že jsou v pohodě, viděl jsem je v Infernu...


Jak by ses srovnal s Thorbjørnem (Thebon) jako zpěvák v Keep of Kalessin?

Mám ho rád, mám rád Thorbjørna. Je skvělý zpěvák. Líbí se mi ty tři písně, které hráli, když jsem je viděl v Infernu, bylo super, že hráli Condemnation a věci, které jsou z toho EP, bylo legrační to vidět a taky velmi zajímavé to slyšet... Někdy mě mrzí, že nemůžu vidět svoje vystoupení, chápeš? Někdy si říkám, že bych si přál vidět sám sebe, ale ne jako na videu... Bylo skvělý je vidět, měli sakra dobrý zvuk, stejné rify a zachovali všechna aranžmá... Je dobrý zpěvák v tom, že dokáže zachytit náladu všech písní a to je skutečně dobré.


Myslíš, že v někdy v budoucnu s nimi budeš znovu pracovat?

Možná... Ale nevsadil bych na to. V současnosti jsem v Mayhem na plný úvazek, možné by to bylo jen v případě nějakého hostování. Ale nemám žádné takové plány... Ale máme stále dobré vztahy a někdy jedu za Arntem a za ostatními kluky a všechno je v pořádku.


Ano, Arnt právě rozjíždí nové vydavatelství...

Opravdu?


Ano. Morningstar Records, neznáš to?

Ne...


Založil to spolu s jinými kluky... Chton, Bloodthorn...

Aha, kluci z Trondheim... Dost dobrý!


Jiné téma. Jistě víš, že vystoupení Impaled Nazrene na tomto festivalu bylo zrušeno... Lidé sepsali petici na jejich podporu. Pořadatelé si toto místo konání pronajali od státu a Francie je ne příliš křesťansky založená země, takže by neměla být možnost jakkoli zasahovat do jednání vlády. Přesto, extrémě pravicová asociace křesťanů se postarala o zákaz Impaled Nazarene na tomto festivalu. Co si o tom myslíš?

Můj názor na tuhle událost je, že mi přijde dost směšné, když se lidé i v roce 2006 dokážou proti takové věci ohradit. To zrušené vystoupení mě mrzí. Víš, lidé za to bojují, nikdo o tom nic neví a celé je to jenom otázka náboženství, je to jako nějaká zasraná choroba. Něco si vezmeme do hlavy, jsme schopni řešit kraviny, vždyť víš... Je to jako nějaká duševní klec a je směšné, když vidíš, kolik násilí z toho po celém světě vzejde. Lidé chodí do válek kvůli jejich náboženství, takže mě nepřekvapuje, že když někdo jde do války, že zakáže i vystoupení... Ale pořád mě překvapuje když se dívám na televizi, že i v současné době jsou všude davy náboženských fanatiků... A přijde mi opravdu legrační, když vidím, jak miliony lidí věří nějakému zasranému příběhu! Pro mě je to jen kniha, myslím, že to souvisí s jakousi všeobecnou znalostí. O něco v té knize jde, ale nemyslím si, že to musí mít co do činění s jakousi nejvyšší věcí, je to jen součást všeobecné znalosti.


Ale tohle je proti svobodě projevu a zdravému rozumu. Myslím ve Francii. Chápu, když zakážou death a black metalové kapely, ale není v pořádku zakazovat rapové kapely, které říkají "zabijte policii" nebo "zavřete prezidenta do vězení". Myslím, že není fér být takhle označován.

To je dobrá otázka. Lidé jsou na tohle téma dost citliví, ale musejí snad sami cítit, že jsou to jen kecy. Nemůžu uvěřit, že někdo může v dnešní době věřit nějakému zasranému výmyslu.


A cokoliv tím ospravedlňovat...

Přesně! Samozřejmě, když někdo spoléhá na takovou věc, když věříš v něco totálně sviňského a někdo urazí tvoji víru, vnímáš násilí, kterého se právě oni dopouštějí, to je právě ta zasraná kravina, to je důvod, proč je to štve. Bojí se, že ostatní lidé pochopí, že jsou to jen kecy.


A jak jste reagovali, když se tohle stalo Mayhem?

V Asii! Zakázali nás ve dvou zemích, v Malajsii a Indonésii z toho stejného zasraného důvodu. Všechno, co na to můžeš říct, je "Fuck off", víš? Mrzelo nás to jen kvůli tamním fans... Nasrat!


Jsem napůl Američanka a když jsem tam žila, nezdálo se mi, že Američani jsou připraveni na Black Metal. Co si o tom myslíš ty?

Doufám, že jsou připraveni! Sám jsem v USA nikdy nebyl... Ale myslím, že dřív nebo později budou připraveni. Jsou tam už jistá semena, která jsou připravena k růstu. Myslím, že jsou připravena, v USA mají stejné problémy, o kterých jsme mluvili, akorát že tam je to, řekněme, aktuální.


Je zajímavé to jak jsi mluvil o semenech, která jsou připravena růst... Před několika měsíci jsem byla ve Finsku a na rozdíl od Francie, metal je tam opravdu oblíbený. Chci říct, že kapely jako Norther, Ensiferum, Nightwish jsou pořád v nějakých žebříčcích. Ale nejsou to ty skutečné extrémně metalové kapely. Z jaké části je podle tebe takováhle metalová kapela jakési zrno, které se vyvine, nebo okno, skrz které se extrémnější metal dostane k širšímu publiku?

No, současná scéna má takové spektrum. Těmhle metalovým kapelám se dostává pozornosti a když fans mají rádi tento směr, postupně směřují k více a více extrémním stylům. Myslím, že je to v pořádku. Tyhle kapely nám pomáhají, abychom zaujali...Je mi jedno, jak jsou zaměřeni naši fans. Bylo by hloupé, kdybychom měli jen samé extrémně black metalové fans... Bylo by to také poněkud nudné! Takže potřebujeme jisté spektrum. Samozřejmě je mnoho skupin, které jsou trendové, ale znáš to... Přicházejí a odcházejí...


A vy zůstáváte!

V to doufám!


Teď úplně jiná otázka: umíš zpívat čisté vokály?

Jo! Bylo pro mě samotného důležité, abych uměl zpívat také čistým hlasem. Proto jsem bral hodiny zpěvu s učitelkou operního zpěvu. Ne proto, abych měl čistý hlas, ale ze všeho nejvíc jsem chtěl pochopit ty záhadné techniky dýchání, o kterých lidé někdy mluví. Takže jsem se o tom něco málo naučil, ale ve skutečnosti takový druh vokálu nepoužívám... Ale mám takový hlas, to jo!


Takže mimo Mayhem jsi schopný zpívat pop nebo tak něco?

Myslíš, jako když zpíváš písničku? Jo, doufám, že jo! Měl bych to zvládnout!


Jak takové techniky dýchání probíhají? Pomáháš si břichem...

Víš jak se to dělá! Trénuji a používám tyhle techniky, takže fungují opravdu dobře. Není to žádná hloupost! Těžké je, že musíš odhalit a trénovat jisté svaly, které se běžně nepoužívají. Takže trvá pěkně dlouho, něž ty svaly najdeš. A zabere to dost času, něž rozpoznáš "ano, tohle je správně, tohle není správně"... Vyžaduje to spoustu určité koncentrace, ale pak to používáš úplně samozřejmě. Je to přirozenější, posiluješ svaly, dýchání začíná být normálnější. Je to dobré, myslím, že je to i velmi prospěšné. Pro jakýkoliv metalový zpěv jsou dýchací cvičení lepší než cokoliv jiného. Máš okysličenou krev a jestliže alespoň chvilku správně dýcháš, je to zajímavé.


Jak se zahříváš předtím, než jdeš na scénu?

Obvykle si dám rozcvičku, ale v tichosti... Pracuji s těmito svaly (ukazuje svaly). Zahřívám se asi tak půl hodiny, to mě baví. Ale funguje to, protože pak na scéně je už můj hlas dobře připravený.


A alkohol například, jak se k tomu stavíš?

To záleží... Někdy jsme totálně ožralí než jdeme na scénu, někdy méně, znáš to... Většinou mi nevyhovuje, když jsem na scéně úplně střízlivý. Chci říct, že hrajeme jistý druh extrémního rock´n´roll, takže pořád musíme být trochu ožralí! (smích) Myslím, že u Mayhem je to normální. Nikdy v životě jsem neviděl tuhle kapelu úplně střízlivou. Dobře, částečně střízlivou, ale vždy byl někdo, kdo byl opilý. Možná dnes ráno jsme všichni střízliví, nevím. (smích)


Nyní k poslední otázce: kde vidíš sebe a kde Mayhem za pět let?

Byl bych rád, kdybych stále byl u toho a doufám, že nás lidé budou stále poslouchat. Obvykle to neříkám, ale jsem velmi pyšný, že Mayhem je jedna z nejextrémnějších metalových kapel v celé hudební historii, takže samozřejmě je skvělé být její součástí, zapadá to do mého životního stylu. A za pět let, doufám, že tady pořád budeme. Na cestách, na festivalech, kdekoliv cestovat.


A kdybys už nebyl s Mayhem, co bys dělal?

Pravděpodobně bych byl s jinou kapelou, jiná hudba... S hudbou, jakou hrají Mayhem, můžeme téměř jistě trvale fungovat. Ale než jsme dospěli do tohoto stadia, museli jsme hodně obětovat. Když máš kapelu, která někam směřuje, musíš cestovat, dělat tohle a támhleto. Musíš se vzdát svojí práce, musíš některé věci obětovat, je to jako všechno ostatní.


Díky! Je ještě něco jiného, co bys chtěl přidat?

Dobře, díky. Díky za otázky, vydal jsem první album Tormentor, tak se na to podívejte na stránkách www.saturnusproductions.com.



Díky Season of Mist, organizátorům festivalu, Attilovi a našemu oblíbenému redaktorovi Vincentovi za hladký průběh.



Originál se nachází:
www.tartareandesire.com/interviews/mayhem.html

Přeložila: Markéta


Zpět do sekce rozhovory

© Bubák; bubak(zavináč)irongatenet.net
Vznik webu: 2006