záhlaví

Rozhovor z webzinu Maelstrom - 2003


autor: Roberto Martinelli

Aborym jdou do útoku s novým druhem black metalu. Míchaním elektra se sžíravými zvuky blackové rychlosti, s druhým albem této italské kapely – "Fire Walk With Us" – události útokem nabraly divoký spád. Nyní Aborym vydali ještě více uhlazené a zlověstné album – "With No Human Intervention" z roku 2003. Následují dva odlišné dialogy s kvintesenčním frontmanem Attilou Csiharem a kytaristou Sethlans Teitan 131.(tady je přeložena pouze část s Attilou; pozn. Bubák)

Maelstrom: Attilo, byl bych rád, kdybys řekl něco o vašem vystoupení se Sunn o))) na "All Tomorrow´s Parties" festivalu v Anglii.

Attila Csihar: Byl to dost zajímavý experiment. Rád se pohybuji ve všech druzích extrémních scén. Znali jsme Stephena (O'Malley ze Sunn o)))) od roku ´95. Nahrával jsem skladbu pro nadcházející album (White 2). Ta skladba je docela dlouhá – okolo 25 minut. Nahrával jsem nějaké tajuplné vokály v Sanskrit pro "Kali Yuga". Bylo to také zajímavé, protože jsme hráli vedle nějakých elektro kapel. Nebyl to metal. Ale lidem se to líbilo.


Maelstrom: Ale ty jsi se vždy zajímal o elektro.

Attila Csihar: Ano, myslím, že to není o tolik jiné než věci, které jsem udělal. Slyšel jsi o "Plasma Pool"?


Maelstrom: Ano.

Attila Csihar: Bylo to asi v roce 1993. V té době jsem se opravdu zajímal o elektro, ale bylo to spíše okultního, pohanského rázu. S kapelou jsme skončili, když jsem se přidal k Mayhem. Takže mám rád elektro a podobné věci, jako starý proud z roku 93 a tu dávnou vřavu, nebo staré psycho filmy. Takže bylo zajímavé pustit se společně se Sunn o))) do záležitosti podobající se naprosté zkáze.


Maelstrom: Pojďme mluvit o vokálech, které jsi nazpíval na "With No Human Intervention". Jsou skvělé, jako obvykle, ale musím říct, že mě zklamalo, že nezní jako by byly opravdu tvoje. Zdají se mi trochu neoriginální. Co si o tom myslíš?

Attila Csihar: Ano, máš pravdu. Tentokrát jsem se trochu změnil. Nechtěl jsem znovu použít ten hluboký hlas. Když jsem hrál s Tormentor, mojí první kapelou, zpíval jsem více ječícím způsobem. Ale s Plasma Pool a s Mayhem jsem začal používat hluboký hlas. Tak jsem to chtěl trochu osvěžit a dal jsem do toho vřískot.


Maelstrom: Řekni mi, musí být daleko těžší dostat ze sebe takové vřískání. V každém případě, je to výborné.

Attila Csihar: Děkuji.


Maelstrom: "Fire Walk With Us" je stále moje oblíbená deska od Aborym.

Attila Csihar: Jo, super, super. Jasně, to ječení je někdy docela těžké. Vyžaduje to tělesnou koncentraci. Je to o technice dýchání.


Maelstrom: Jaká technika dýchání? Má to co do činění s hodinami operního zpěvu, na které docházíš?

Attila Csihar: Jo! Jo, dříve jsem docházel na hodiny operního zpěvu a poslední dobou zase docházím. Líbí se mi, když se mluví o technice dýchání. Je to trochu jako dýchání při meditaci při józe. Musíš se nadechnout, zadržet dech a pak postupně vydechnout. Stejně jako u východních bojových umění jako je kung fu nebo we shu. Dříve jsem dělal kung fu. Někdy se mi líbí operní zpěvy, ale ne všechny. Přemýšlím a zajímá mě, jakým způsobem zpívají. Mám rád vážnou hudbu. Ale je těžké tu techniku vysvětlit, protože při tom musíš využít svaly, které normálně nevyužíváš. Za nějakou dobu se Tvoje tělo stane nástrojem, na který můžeš hrát.


Maelstrom: Když chodíš na tyhle kurzy, říkáš ostatním, k čemu tuhle techniku využíváš?

Attila Csihar: Hahahahaha! Tak to ne, chlape. Čekal jsem tuhle otázku. Posledně mi moje učitelka řekla: "Ááá, ty jsi docela dobrej. Mohl bys zpívat jazz nebo něco takového. Proč si nenastudujeme nějaké písně?" Řekl jsem: "Dobře…" Když chtějí, abych něco zazpíval, říkají: "Dobře, zazpívej nějakou lidovou píseň.", kterou všichni znají. Někdy je to pěkně nepříjemné. Ale oni nevědí o kapele Aborym. Bylo by dost šílené ukázat tyhle desky téhle staré ženské.

Řeknu ti, jak jsem se dostal k téhle učitelce. Někdo mě požádal, abych byl zvláštní host ve zdejší produkci "Jesus Christ Superstar". Byl jsem opravdu překvapený, ale tihle kluci byli mladí a v pohodě. Kromě toho byli motorkáři.


Maelstrom: Motorkáři dělají "Jesus Christ Superstar"?

Attila Csihar: Jo. V první chvíli jsem myslel, že to nebude zajímavé, ale řekli mi, že bych měl být "Caiaphas", který na konci Ježíše ukřižuje. Skutečný záporný hrdina. A ten měl zpívat velmi hlubokým hlasem. Měl jsem skladbu "Jesus Must Die". Tak jsem řekl: "Ok, uděláme to". Tak jsem chodil na cvičení a seznámil jsem se s muzikanty hrajícími klasiku. Věděli, co dělám, ale zdálo se jim to velmi zvláštní. Ale bylo to v pohodě, holky, které hrály na smyčce, byly velmi mladé a zajímali se o to, co normálně dělám. Byla to velká skupina, asi 50 lidí. Hodně mladých lidí.

Měl jsem nějaké plány, že jednoho dne udělám black metalovou operu. Dát se dohromady s jinými lidmi z branže a udělat velkou kapelu s corpsepaintem a hrát na smyčce a trumpety.


Maelstrom: Znáš Chaostar?

Attila Csihar: Ne.


Maelstrom: Jsou z Řecka. Znáš Septic Flesh?

Attila Csihar: ...


Maelstrom: Pošlu ti nějaké info e-mailem. Existuje několik opravdu dobrých metalo-operních kapel, jako Hammers Of Misfortune (podívej se na naše recenze a rozhovory). Samozřejmě to neznamená, že bys neměl dělat svůj vlastní projekt.
Myslím, že je pozoruhodné, že jsi se všemi kapelami začínal tak dávno a že jsi z Maďarska. Maďarsko má jen pár kapel, ať přemýšlím jak chci, ale tamní scéna není tak silná jako je v České republice. Jak jsi se dostal k takovým vokálům, jaké zpíváš?

Attila Csihar: Začalo to už v dětství, když jsem poslouchal Iron Maiden a Black Sabbath. Vždycky jsem si doma zkoušel zpívat.

Potom, když jsem byl na střední škole, to mi bylo 14, jsem hrál vodní pólo. V našem týmu byl chlapík, který mi řekl o nějakém kytaristovi. Tak jsme se sešli a založili Tormentor. Asi v té době, v '86, přišel na scénu black metal. Rozhodli jsme se, že budeme hrát black metal, protože to bylo něco úplně nového a my jsme chtěli být velmi, velmi extrémní. Byli jsme inspirováni starými Bathory, Destruction... Ale tenkrát to bylo jiné než dnes, žánry se tolik nedělily. Tehdy bylo jen pár kapel. Venom byli jiní než Bathory nebo Celtic Frost, ale byly to pořád ty samé tendence a my jsme se k nim chtěli připojit.

Přihlásili jsme se do jedné soutěže v Maďarsku. Měli jsme připravené dvě písně a měli jsme je zahrát spolu s ostatními kapelami. Některé z nich byly opravdu slavné. My jsme byli fakt mladí. Přišli jsme na scénu a předvedli jsme takový nějaký chaos. Bylo to naše první vystoupení a hráli jsme před mnoha lidmi. Ale na konci dne, když vyhlašovali vítěze, podle volby diváků byli třetí Tormentor. Samozřejmě ne podle poroty. (Smích) Takže... Takže to bylo zasraný překvapení. Všichni jsme říkali: "Nééé...". Tak jsme postoupili do dalšího kola, které nebylo jenom o metalu, ale hrály kapely všech hudebních stylů. Pro nás bylo fakt zvláštní hrát. Ale v dalším kole jsme neměli úspěch, protože vyhrála nějaká blbá pop kapela.

Ale potom jsme dostali nabídky hrát. Tak rychle, jak to jen šlo, jsme dali dohromady nějaké skladby a udělali jsme nějaké covery. Byla to opravdu rychlá cesta vzhůru. Byli jsme sice undergroundová kapela, ale lidé nás znali. Na našich vystoupeních vždycky docházelo ke rvačkám a chaosu, protože na nás začalo chodit čím dál tím víc lidí. Takhle jsme hráli nepřetržitě až do roku '89.


Maelstrom: Ale nyní je činnost Tormentor pozastavena?

Attila Csihar: Rád bych založil nějaký label a znovu vydal staré věci. Měli jsme plány nahrát nové album. Jednoho dne to zvládneme. Nechci s tím skončit.Tormentor je velmi neobvyklá kapela. Poslední deska vyšla po 10ti leté odmlce. S dalším albem chci být trochu rychlejší. Není ještě dané, kdy by mohlo vyjít. Mohlo by to být buď něco originálního nebo úplně nového.


Maelstrom: Když se ohlédneš zpátky jaký jsi byl vokalista a jaký jsi teď, na kolik lidí máš vliv a kolik kapel používá vokály, které znějí jako Attila, co to pro Tebe znamená? Tvůj hlas se objevuje na možná nejdůležitějších black metalových nahrávkách vůbec.

Attila Csihar: Svým způsobem je to pro mě zvláštní, ale na druhou stranu, cítím to v žilách. Jak vidíš, takhle to vnímán od začátku. Ve skutečnosti to přichází od někud zevnitř. Nekdy, když zrovna cvičím, cítím tuhle zvláštní energii. Někdy jsem dokonce svým hlasem překvapený.
Mám nějaký dar, nebo tak něco. Také můžu děkovat osudu. Nemůžu říct, že to vždy bylo dobré. Měl jsem i nějaké velmi špatné zvraty.


Maelstrom: Jaká byla nejhorší věc, která se ti stala?

Attila Csihar: Když mělo vyjít první album "Tormentor", v roce '88, ve skutečnosti nikdy nevyšlo. Chlápek, kterému jsme zaplatili za studio "Anno Domini", utratil peníze za jinou kapelu a nemohl tak vydat naše album. Bylo to jedno z nejlepších alb na světě tohoto žánru, opravdu. Teď už to víme.

A pak ta story s Mayhem, která skončila, no, vždyť víš jak. V tutéž dobu se musela ukončit činnost "Plasma Pool", když byl klávesák vykraden mafií. Zapletl se do nějakých pochybných kšeftů, takže jednoho dne do jeho domu přišli nějací ozbrojení lidé a sebrali jeho nástroje. Ale jsem hrdý na svůj hlas a jsem hrdý na to, co dělám. Ale jsem taky velmi rád, že jsem měl vliv na jiné.


Maelstrom: Dokonce na tvé současné souputníky: zpíváš na nové desce "Anal Nathrakh" Micka Kenneyho. Kenneyho projekt Frost zní jako Mayhem a ten chlápek zní jako Attila. Je to skvělá kapela, vytvořená na Tvoji počest.

Attila Csihar: Ano. S Euronymem jsem se seznámil v roce '91. Jak teď vím, bylo to proto, protože měli rádi "Tormentor". Je to trochu zvláštní, protože moje jméno v mojí kapele bylo Mayhem. Takže to pro mě bylo podivné znamení. Když jsem slyšel tu hudbu, zajásal jsem. Vzpomínám si, že jsem nemohl uvěřit těm bicím. Bylo to jako zdvojnásobení obvyklého tempa.

Ale bylo dost smutné, když jsem se dozvěděl tu zprávu (o Euronymově smrti).


Maelstrom: Asi před rokem kolovaly nějaké zvěsti, že byste znovu obnovili Mayhem.

Attila Csihar: Ano... Někdy o tom mluvíme. Někdy to vypadá, jako by Maniac měl skončit. Jestli v kapele skončí, pravděpodobně budu další zpěvák. Budu muset počkat, co se stane, ale v podstatě mě to dost zajímá.


Maelstrom: Zůstal bys i nadále vokalistou "Aborym"?

Attila Csihar: Nemyslím, že by byl nějaký problém hrát staré písně. Ty nové bych se musel naučit.


Maelstrom: Sethlans Teitan – kdo je to zač? Řekni nám o něm nějakou zábavnou historku.

Attila Csihar: (Smích) Je jako můj bratr. Máme se rádi a ceníme si jeden druhého. Je taky velmi dobrý kytarista. Má zasraně silné zápěstí. V Aborym hrál více těžkých rifů a Nysrok hrál zase ty komplikovanější záležitosti. Dobře se navzájem doplňovali.


Maelstrom: V rozhovoru v Gnosis Zine jsem četl o tom, jak jste nahrávali "De Misteriis Dom Sathanas". Uvedli jste, že jste byli ve tmě za oponou a všude okolo byly svíce.

Attila Csihar: Jasně. Měl jsem moc málo času. Měli jsme jenom pár dní na nahrání vokálů. Byl jsem strašně nervózní. Zvláštní bylo, že jsme mohli nahrát stopu jen jednou. Takže když jsem udělal chybu, nebyla možnost nahrát další verze a pak vybrat tu nejlepší.

Grieghallen je skvělé studio. Vzpomínám si, že jsme ukradli veliký gong ze sekce pro vážnou hudbu.


Maelstrom: Jaký je Tvůj nejzajímavější nebo nejlepší zážitek, který jsi za svou hudební kariéru zažil?

Attila Csihar: Poslední bylo vystoupení se Sunn o))). Tady v Maďarsku mě na hranicích nasrala policie. Nestihl jsem kvůli tomu letadlo. Kvůli zpoždění změnili program vystoupení. Dali nás před "Aphex Twin". Předpokládalo se, že budeme hrát na začátku celé akce. Nahradili jsme Earth, takže místo Earth to byli Sunn o))). Bylo tam možná 3000 lidí. Později jsem se dozvěděl, že BBC 1 to vystoupení vysílala. To bylo dost dobrý.

Také mám rád období, když jsme nahrávali "Fire Walk With Us". To byly skvělé časy strávené v Římě.
Období Mayhem bylo taky hezký. Bylo super hrát s "Mayhem". Jednou jsem s nimi hrál v Miláně. Aborym právě nahráli "Kali Yuga Bizarre". Možná že jsi to slyšel jako živák.


Maelstrom: "Attila! Na scénu! Attila!" To je dobrý.

Attila Csihar: Jo! Bylo to po velmi těžkém období drogové závislosti. Dostával jsem se zrovna z téhle propasti. Byl jsem dost nemocný. Ale ty pocity jsem vložil do svého vystoupení.

Taky mám rád působení s Plasma Pool v letech '90 – 93. V té době velmi málo kapel hrálo elektro hudbu. Nebyla taková IT technika jako dnes. Bylo velmi náročné dát dohromady takové prostředky. Byla to velká výzva.


Maelstrom: Asi tím musíš být už otrávený, ale chtěl jsem vědět, jestli bys rád nějak komentoval tvůj nedávný pobyt ve vězení v Itálii kvůli obvinění z držení drog.

Attila Csihar: Hovno se stalo. Byl jsem v Neapoli a něco jsem v sobě měl. Trvalo měsíc, než jsem byl čistý a nakonec mě propustili. Nasralo mě to. Pro mě drogy nejsou nejpřednější věcí v životě.


Maelstrom: Ale drogy jsou důležitou součástí tvých tvůrčích záležitostí?

Attila Csihar: Někdy ano. Když jsem byl mladý, rád jsem experimentoval. Brát drogy nebylo jenom o tom jít ven a smát se přiblblým věcem. Někdy jsem bral drogy když jsem byl sám a poslouchal jsem hudbu a meditoval jsem. Bylo to opravdu zajímavé. Nebudu říkat, že všichni potřebují drogy. Pro někoho by to mohlo být opravdu nebezpečné, zatímco pro jiné by to mohlo být důležité k vyplnění některých částí mozku. Teď, například, beru drogy velmi zřídka. Už to za to ani nestojí.


Maelstrom: Kdy sis poprvé vzal drogy?

Attila Csihar: Když jsem hrál v Plasma Pool. Protože jsem tenkrát měl nějaké problémy, ale to bylo před pěti, šesti lety. Vím, jaké to je, když zajdeš příliš daleko a nemůžeš najít cestu zpět. Ale svým způsobem Tě to může posílit. Buď úplně ztratíš svoji osobnost nebo ji posílíš. Co myslíš? Bereš drogy?


Maelstrom: Ne. Ale nesoudím lidi podle toho, jestli je berou nebo ne. Myslím, že je směšné, jak lidé moc řeší tvůj pobyt ve vězení. Pro mě to není tak důležité, protože umělci byli závislí na drogách už před Kristem. Takže to není nic nového.



Originál se nachází:
http://www.maelstrom.nu/ezine/
interview_iss14_12.php?sid=8c307b1fa2385d33f72e5d43a2bed0ce&osCsid=8c307b1fa2385d33f72e5d43a2bed0ce
.

Přeložila: Markéta


Zpět do sekce rozhovory

© Bubák; bubak(zavináč)irongatenet.net
Vznik webu: 2006